Masožravé rostliny (nejen) - Radek Kastner

Masožravky, historie, zájmy, foto

Pěstování rostlin

Nemám v úmyslu popisovat zde způsoby pěstování jednotlivých rodů nebo druhů rostlin. Na to se specializují jiné stránky, mimo jiné stránky CCPS - České společnosti pěstitelů masožravých rostlin. Na tomto místě se chci s vámi podělit o drobné postřehy z pěstování mých vlastních rostlin a to jak s těmi pozitivními, tak i negativními. Třeba se vám některé z nich budou hodit.

Začínáme s masožravými rostlinami

1. Musíme vědět, jaký druh masožravé rostliny (rostlin) si chceme pořídit, případně již doma máme. Každá, nejen masožravá rostlina, potřebuje splnění určitých specifických podmínek potřebných k růstu. Některé podmínky jsou náročné, jiné nikoliv. To právě záleží na druhu pěstovaných rostlin. Proto je dobré v počátku sáhnout po jednoduše pěstovatelných rostlinách (např. Drosera capensis), jejichž požadované podmínky můžeme snadno splnit. Na nich se také o rostlinách můžeme naučit více a bez bolestných ztrát a nebo přehmatů.

2. Následující důležitou podmínkou je splnění světelných požadavků rostliny. Zjistěme si tedy co nejvíce o naší rostlině a přírodních podmínkách. Pamatujme na to, že většina masožravých rostlin vyžaduje dostatečné množství přímého slunečního světla od např. dvou až i po 6 či více hodin (špirlice, heliamphory, rosnatky, tučnice, mucholapka...). Existují však rostliny, které přímé slunce nesnášejí či nevyhledávají (většina láčkovek, bublinatek nebo některé rosnatky). Ty potom většinou vyžadují velké množství nepřímého a rozptýleného světla. V případě, že nemůžete rostlinám poskytnout dostatek přirozeného světla, je vhodné umělé dosvětlování od 2 do cca 12 hodin dle rostlinného druhu či ročního období.

3. Další důležitou podmínkou je zálivka masožravých rostlin. Vzhledem k tomu, že naprostá většina masožravých druhů osidluje mokřiny, bažiny, rašeliniště, podmáčené svahy či louky je jasné, že míra závlahy musí být relativně vysoká. Nejlepší způsob permanentní zálivky, který nám umožňuje nestarat se o rostliny každý den, je umístit květináče s rostlinami do podmisky naplněné vodou, kterou pravidelně doléváme. Přes letní období může být výška vodní hladiny vyšší, přes zimu je dobré zálivku omezit, abychom zabránili rozšíření plísní či houbových chorob. Rostliny potřebují měkkou vodu s relativně malým množstvím minerálů. Nejvhodnější je voda dešťová, demineralizovaná či destilovaná. V nejzazším případě převařená či odstátá vodovodní. Udržujte také potřebnou vzdušnou vlhkost, kterou daný rostlinný druh vyžaduje.

4. Pro posílení konstituce je možno velkou část masožravých rostlin letnit ve venkovních podmínkách (špirlice, tučnice, mucholapky, darlingtonie, některé rosnatky, bublinatky). Rostlinám svědčí jak čerstvý vzduch, tak sluneční svit případně střídání denních a nočních teplot a rostliny celkově posilují.

5. Dopřejte rostlinám dostatek místa v květináčích, přesazujte je tak často, jak to rostliny a nebo opotřebení substrátu (jeho zasolení) vyžaduje. Masožravé rostliny zbytečně nehnojte, můžete je tak zahubit, navíc to tyto rostliny přímo nevyžadují. Dopřejte jim ulovit si hmyz ať už při letnění nebo případně i v bytě. Množství, které si samy uloví, je dostačující. Uvědomme si, že rostliny žijí v na živiny chudých podmínkách a jsou schopny přežít i bez úlovku.

Čím lépe poznáme přirozené podmínky z míst výskytu dané rostliny a čím lépe se nám podaří takto získané poznatky využít při kultivaci, tím lépe se našim rostlinám povede. Nebojte se také kontaktovat zkušené pěstitele se žádostí o pomoc či o radu. (viz např. www.masozravky.org)

Zálivka

Pro zálivku svých masožravých rostlin, vzhledem k nedostatku jiných zdrojů, používám převařenou vodu z vodovodu a vápenáté sloučeniny neutralizuji/rozkládám na méně škodlivé pro rostliny pouhým přidáním malého množství octa. Na 5 litrů vody cca 2-3 polévkové lžíce. Touto vodou zalévám rostliny poslední 3 roky bez jakýchkoliv problémů.

Část rostlin umístěných ve vitríně potom zalévám destilovanou vodou, ale v tomto případě jde jen o láčkovky, tilandsie a orchideje.

Nejvhodnější způsoby zálivky: měkká voda - dešťová, demineralizovaná, destilovaná. V případě nouze či nedostupnosti je možno použít způsob popsaný výše. Z technických zařízení na úpravu vody je možno využít reverzní osmózu.

Substrát

Jako základní substrát používám už nějakou dobu pro většinu rostlin směs vláknité rašeliny s perlitem a křemičitým pískem a to v poměru 1 : 1 : 1. Pro některé druhy rostlin mohou být však poměry různě měněny a přizpůsobovány. U všech rostlin používám drenáž z hrubých křemičitých valounů, štěrku, keramických střepů, keramzitu atd.. U některých rostlin používám k pěstování jako základ malé množství rašeliny pokryté vrstvou nastříhaného živého rašeliníku - Darlingtonia, P.vulgaris, P.vallisneriifolia atd.

  1. Pro špirlice používám směs s vyšším množstvím hrubšího křemičitého písku, stejnou směs používám i pro láčkovici australskou.
  2. Pro mexické tučnice potom jen malé množství rašeliny, perlit a křemičitý písek s přidáním zlomků vápencových hornin, pokud jde o rostliny které rostou v přírodě na vápencových podkladech (vápenec, pěnovec, sádrovec, ať už drcené nebo jako valouny či balvany).
  3. Orchidoidní bublinatky, přestože jsou víceméně epifytní, prozatím trápím jen v mírně odlehčeném substrátu tvořeném z velké části rašelinou s perlitem. I přes tento substrát nejeví známky problémů. Poslední dobou jsem však s úspěchem začal používat i živý rašeliník nebo pěstování v pouhé vodní lázni (U. nelumbifolia).
  4. Trpasličí rosnatky s dostatečnou drenáží, malým množstvím odlehčené rašeliny (s perlitem) a svrchní vrstva je tvořena drobným křemičitým pískem.
  5. Pralesní rosnatky pěstuji ve svém, výše uvedeném, základním substrátu v uzavřených umělohmotných krabicích, vrstva substrátu je velice nízká - do max. 2cm.
  6. Láčkovky pěstuji ve velice lehkém substrátu složeném z malého množství rašeliny, borové kůry, polystyrenu, molitanu, dřevěného uhlí, kokosových vláken, perlitu atd. V žádném přesném poměru, prostě jak se mi to "chce namíchat", nebo podle toho, co mám po ruce.

Pěstování v bytě, venku, zimování, teplota

Jak jsem při pěstování u mnoha rostlin zjistil, je pro ně nejlepší, pokud máme možnost, pěstovat je alespoň část sezóny venku. Není k tomu potřeba nějakých zásadně velkých prostorů, sám mám k dispozici pouze balkon o rozměrech přibližně 1,5 x 1, s východní/jihovýchodní orientací, v dnešní době zabraný, k velké radosti zbytku rodiny, jen pro masožravky. Jinak využívám k pěstování parapety bytu hluboké cca 30 cm orientované východním (viz dále bod 4 a 5) a západním směrem (viz dále bod 2). Při letnění ve venkovních prostorách nerostou rostliny možná tak rychle jako doma, ale rozhodně jsou vitálnější a otužilejší, lépe tak vzdorují případným škůdcům a chorobám.

  1. Špirlice, darlingtonii, láčkovici nebo rosnolist pěstuji cca od konce března do října (záleží na počasí) venku. Zimování na chodbě domu s velmi nízkou světelnou intenzitou a teplotou přibližně 3-10 °C, vše záleží opět na venkovní teplotě. Na 3 °C klesne teplota jen při dlouhodobých, velmi silných mrazech, což nebývá u nás příliš obvyklé. Průměrně se teplota pohybuje v rozmezí 5 - 7 °C po většinu klidového období. Nedosvěcuji, zálivku omezuji na minimum - vlhký substrát, abych předešel případným plísním, omezené světlo rostlinám nevadí. Rostliny vždy na začátku roku ještě na zimovišti nakvétají, samozřejmě dle stáří vlastní rostliny.
  2. Tučnice - mexické pěstuji od jara do podzimu povětšinou venku, tzn.teploty dle aktuálního počasí, zimuji v bytě na parapetu kvůli krásným květům nebo stejným způsobem jako u bodu 1). Temperátní tučnice pěstuji venku, zimuji jako špirlice. Teplota na západním parapetu, kde rostliny v bytě zimuji, se pohybuje kolem 15 °C.
  3. Mucholapky pěstuji venku od jara do podzimu, zimuji jako špirlice.
  4. Pralesní rosnatky + D.paradoxa pěstuji od jara do podzimu venku, zimuji v bytě na východním parapetu (v poslední době ale jako špirlice!). Teplota zde se pohybuje na stejné úrovni jako parapety západní, tzn.kolem 15 °C.
  5. Trpasličí rosnatky celoročně na parapetu v částečně překrytém akváriu společně např. s D.capensis, D.hamiltonii a některými tučnicemi. Přes léto bohužel někdy teplota i kolem 35 °C (viz červenec 2006), jinak kolem 25 °C, přes zimu kolem 15 °C. V zimě vzniká potřeba přisvěcování a omezení zálivky nebo zvýšení proudění vzduchu, kvůli možným plísním.
  6. Láčkovky, bublinatky, některé tučnice, genliseje celoročně v pokojové vitríně s umělým osvětlením 12 hodin, větráčkem, vodopádem, mlhovačem - vše přes programovatelné spínače. V období největších veder však některé rostliny umisťuji na balkon (některé bublinatky nebo tučnice). Chlazení nemám vyřešeno. Vlhkost ve vitríně je průměrně 85% RVV. Při použití větráčku stoupá až na 95% RVV, při vypnutém větráčku v letním období občas poklesne i na 60% RVV. Vše záleží na okolní teplotě a množství vody umístěné na dně vitríny pro zvýšení odparu a alespoň minimální ochlazování. Teplota se pohybuje v zimním období od 24 do 27 °C,  bohužel v parném létě dosahuje teplota i kolem 37 °C.

Výsevy (nejen) temperátních masožravých rostlin

Několikrát jsem se pokusil o výsevy některých temperátních druhů masožravých rostlin, povětšinou z mizivými výsledky. Ty byly způsobeny především mou malou znalostí potřeb těchto rostlin, respektive jejich semen a také nevhodně zvoleným obdobím výsevu. Mezi jinými jsem zkoušel výsevy u těchto rostlin: Drosera rotundifolia, Drosera anglica, Drosera intermedia, Pinguicula vulgaris, Pinguicula grandiflora, Pinguicula grandiflora ssp.rosea, Pinguicula vallisneriifolia.
Začal jsem proto pátrat po informacích na webu, v knihách a nakonec se obrátil i na pěstitele, který má s podobnými výsevy dobré zkušenosti (MuDr.Liška a jeho postup a srovnání s navrhovaným postupem M.Studničky). Díky tomu jsem zjistil, že k základním chybám při výsevu u mne patřila žádná, krátká a nebo nesprávná doba stratifikace semen a většinou příliš pozdní výsev.

1. varianta výsevu (J.Liška)
Stratifikaci semen provádět při venkovní teplotě po dobu minimálně 2 měsíců, např. na balkoně, nebo v lednici při cca 5 °C. Vlastní výsev provést na přibližně 3cm vysokou vrstvu rašeliny do plastových, uzaviratelných krabiček, což zajistí vysokou vlhkost výsevu. Neumisťovat na přímé slunce, ale pro zajištění dostatečného osvětlení je dobré, aby víčka krabiček byla průhledná. Indikátorem vlhkosti je několik růstových vrcholů rašeliníku, když začne být oschlý, je dobré dolít malé množství vody. Výsev je dobré provést ve chvíli, kdy se začne prodlužovat den, symbolicky tedy někdy kolem nebo po zimním slunovratu, tzn.po 21.12. Toto období je vhodné i proto, že klíčení rostlin začíná většinou v rozmezí 2-8 týdnů a tak v jarním období jsou už rostlinky docela vitální. Výsev je možno ponechat venku, zvláště u těch pěstitelů, kteří plánují nadále rostliny pěstovat při celoroční venkovní kultivaci. Rostliny je vhodné na jaře přesadit vždy i s kusem rašeliny na místo další kultivace.  Já osobně však výsevy ponechal na chladných bytových parapetech vzhledem k tomu, že podmínky a prostory pro celoroční pěstování venku nemám a také proto, že  jsem napoprvé neměl odvahu experimentovat tolik s výsevem a venkovními teplotami.



Na dno umístíme drenážní vrstvu tvořenou říčním, křemičitým či jiným pískem nebo kamennou drtí do cca 0,5 cm. Na písek umístíme vrstvu rašeliny. Stačí 1-2 cm. Následně je vhodné substrát důkladně zvlhčit. Já zvlhčení provádím roztokem s preventivní protiplísňovou ochranou (např. roztok Chamomilla apod.). Vysejeme semena na povrch substrátu a krabičku uzavřeme víčkem.



2.varianta výsevu (M.Studnička)
Stratifikaci semen možno provádět buď shora uvedeným způsobem, což ale není v tomto případě vůbec nutné, a nebo i bez stratifikace rovnou vysít semena do uzaviratelných plastových krabiček / skleniček přímo do destilované vody. Ta vlastně vymyje ze semen blokátory klíčení. Výsev tak začne klíčit po několika týdnech i bez nutnosti semena stratifikovat. Tento způsob se běžně provádí při pokojových teplotách. Klíčení je však rozvleklejší a úspěšnost klíčivosti není tak značná, jako u výše uvedené varianty.



Obě varianty zaručují nutnou vysokou vlhkost při klíčení. Nejvhodnější doba pro výsev je již zmiňovaná zimní "poslunovratová", z důvodu přirozeného prodlužování denního světla. Vzhledem k tomu, že nejvíce semen klíčí po cca 8 týdnech, je velká pravděpodobnost, že se nejvíce rostlin objeví v období rapidně se zlepšujících klimatických podmínek. Do doby výsevu možno provést stratifikaci v lednici při cca 5 °C.


Vlevo Drosera anglica a vpravo Drosera rotundifolia po 8 týdnech od výsevu do vodní lázně

Samozřejmě že mnoho z vás má své vlastní a úspěšné postupy obdobných výsevů a pokud někdo z vás čirou náhodou na tyto řádky narazí, může mi obdobně poradit jako p.Liška.

3. varianta výsevu
Vhodný pro výsev rostlin, které nehodláme hned po vyrašení přepichovat. Použijeme malé, nejlépe plastové květináčky, na dno s drenážní vrstvou (kamínky, písek, keramzit atd.), přisypeme substrát smíchaný s rašeliny, písku a perlitu v poměru 1 : 1 : 1, přičemž samotný povrch substrátu v květináči tvoří asi 0,5 cm silná vrstva čisté rašeliny. Opětovně provlhčíme a je vhodné preventivně ošetřit opět nějakým protiplísňovým roztokem (Chamomilla atd.). Pro klíčení je nutno zachovat vyšší RVV.





U kterékoliv z variant si nezapomeňte označit výsev - jaký druh semen, jejich původ a termín výsevu, případně nějakou značkou, pokud si evidenci vedete odděleně a sledujete i další pěstitelské informace - doba a forma stratifikace, použití stimulátorů klíčení, klíčivost atd.

Mé články nejen o pěstování

Na internetových stránkách můžete nalézt několik mých článků věnovaných pěstování rostlin a další problematice.

Mnoho zajímavých informací týkajících se pěstování nejen masožravých rostlin od mnoha jiných autorů a přispěvatelů naleznete také na stránkách CCPS - České společnosti pěstitelů masožravých rostlin.

Zdroje

Pro bližší informace o masožravých rostlinách použijte odbornou a populární literaturu. Pro mne nejčastějšími zdroji jsou kontakty se členy CCPS - České společnosti pěstitelů masožravých rostlin, která sdružuje velké množství odborníků a profesionálů, ale také ještě větší množství nás, pouhých amatérských pěstitelů, milovníků a obdivovatelů těchto krásných rostlin. Ovšem k mým zdrojům samozřejmě patří jak literatura, tak i zdroje na internetu, rozhodně zde ale nehledejte vyjmenované úplně všechny:

  • Miloslav Studnička - Masožravé rostliny, Academia 2006 - výpravná kniha o masožravých rostlinách a zkušenostech autora, ředitele Liberecké botanické zahrady, u každého popisované druhu barevné fotografie
  • David Švarc - Masožravé rostliny, Sursum 2003 - kniha shrnující všechny rody masožravých rostlin, stručný přehled biotopů, druhů a pěstování, doplněno barevnými fotografiemi
  • A world of pinguicula - http://www.pinguicula.org/ - podrobné informace o tučnicích, jejich popis, pěstování, fotografie na stránkách Erica Partrata a jeho přátel
  • http://www.omnisterra.com/ - pokud si nejste jisti správným pojmenováním rostlin a jejich zařazením nebo výskytem, můžete si informace překontrolovat na této stránce, kterou rediguje Jan Schlauer.
  • www.masozraverostliny.org - stránky CCPS - České společnosti pěstitelů masožravých rostlin
  • Kamil Pásek - Masožravé rostliny, podrobný návod k pěstování, Grada 2006 - kniha shrnující poznatky jednoho z našich nejzkušenějších pěstitelů masožravých rostlin
  • Martin Zoun - Masožravé rostliny, druhy vhodné i pro pěstování v bytě, Computer Press 2006 - kniha vhodná pro začínající pěstitele
  • Zdenek Ježek - Masožravé rostliny, Květ 2003 - starší a o něco stručnější publikace shrnující informace o pěstování a druzích masožravých rostlin
  • Časopis masožravé rostliny, který vydává CCPS - Česká společnost pěstitelů masožravých rostlin
  • Stewart McPherson - Pitcher Plants of the America, The McDonald  & Woodward Publishing Company, 2007- výpravná a obsáhlá publikace anglického autora pojednávající o "láčkových" masožravých rostlinách z amerických kontinentů (špirlice, darlingtonie, heliamfory, brocchinie a catopsis), shrnuje veškeré známé informace o těchto rostlinách a je doplněna více než 200 barevnými fotografiemi.
  • Obsáhlý přehled literatury zabývající se masožravou tematikou naleznete pod tímto odkazem na stránkách CCPS - České společnosti pěstitelů masožravých rostlin.

O mně a stránkách

Informace o mně a stránkách naleznete ZDE.

TOPlist